Bufo bufo aneb nejhojnější žába na území Česka

Při včerejší návštěvě Botanické zahrady jsem zjistil, že po pulcích v rybníčku v horní části zahrady už není ani vidu. Letos jsem tedy jejich přeměnu v malé ropušky zmeškal. Vraťme se tedy do posledních březnových dnů, kdy jsem naopak měl štěstí na dobu, kdy se sem stahovaly destíky, možná stovky pářících se ropuch obecných (Bufo bufo).

V době páření vznikají samečkům na dvou až třech prstech předních nohou rohovité, skoro černé mozoly. Tyto mozoly slouží k pevnému uchycení na hřbetě samičky. Některým se to podaří už cestou k vodě, jiní si toto privilegium v souboji se svými konkurenty vybojují až ve vodním živlu.

Při páření objímá samec samici za jejíma předníma nohama a snaží se co nejrychleji ji oplodnit svým mlíčím. Samička klade až 10 000 vajíček ve velkých chomáčích mezi rostlinstvem stojatých vod. Jsou to dlouhé rosolovité šňůry, vždy tři až čtyři vajíčka vedle sebe.

Každé vajíčko je chráněno souvislou želatinovou bílkovinnou blankou zabraňující zaplísnění. Asi za deset dní se z vajíček líhnou téměř černí pulci velcí pouze 5 mm.

Protože samci početně převažují nad samicemi, ne každému se podaří uspět a splnit své poslání. Pak zůstane jako kůl v plotě.